Z plotny našich prababiček

 – čerpáno z ručně psaných sešitů domácích kuchařek - záznamy  cca od roku 1920

Tato „rubrika“ nemá ambice předkládat sofistikované mlsky, ale jen bychom rádi připomněli jídla, která se v pečeckých rodinách běžně vařila (a určitě ještě vaří). Protože tehdejší hospodyňky kuchtily denně, vykonávajíce tuto bohulibou činnost rutinně a do značné míry intuitivně, neměly bohužel potřebu zaznamenávat si recepty těch nejběžnějších jídel, ale spíše těch, která byla onačejší, svátečnější, nebo byla prostě „od paní Skalové“, „od tety Jenči“, nebo „paní doktorové Pospíšilové“.

Co však preferovaly zejména, byla úspornost, využívání sezonních surovin, jednoduchost a hlavně -vyhazování zbytků, nebo přebytků, se rozhodně netrpělo, a to ani ve „středostavovských“ rodinách, z jejichž kuchyně čerpáme. Maso nebylo na stole denně, v pátek bylo vždy pouze bezmasé  - postní - jídlo. Dort byl opravdu sváteční záležitostí, běžně se ale peklo každý týden, aby bylo „co ke snídani“.

Proto nepoužíváme rafinované a cizokrajné suroviny, recepty nejsou vybaveny údaji v gramech a centilitrech, trouba nepeče ve stupních na minuty a nepoužíváme technické výkřiky mezi roboty a mixery – prostě se jen nechte inspirovat a nebojte se improvizovat, i  „od oka“ se nechá vyrobit levné a chutné jídlo.

Především však bychom byli vděčni za Vaše další příspěvky, vzpomeňte si, co vám doma u babičky nejvíc chutnalo a podělte se, prosím, s ostatními. Přidávat recepty bychom chtěli pravidelně i z našich zdrojů, ale víc hlav víc ví, tak se zkuste podívat, jaké poklady Vám nechaly doma v šuplíku generace minulé. DĚKUJEME!!!

Mouřenín

Vezmi velký sáček dětských piškotů, vždy dva a dva spoj nejlépe domácí rybízovou, nebo malinovou marmeládou (nešetři). Do hlubší misky nasyp slepené piškoty, můžeš pokapat lehce rumem a vše pomalu zalij dvěma čokoládovými (kakaovými) pudinky připravenými podle návodu na sáčku (je dobré do nich přidat ještě kousek másla a asi půlku čokolády na vaření). Vychladlý moučník před podáváním ozdob ušlehanou smetanou.

Sněhule

Svař 3/8 litru vody se špetkou soli a 10 dkg másla. Do vařícího nasyp za stálého míchání 22 dkg polohrubé mouky. Zvolna vař a míchej tak dlouho, až se těsto nechytá hrnce a je zcela hladké. Do vychladlého těsta zamíchej 4 – 5 vajec a na vymaštěný plech z něj udělej malé podlouhlé kousky, dej do dobře vyhřáté trouby a peč asi 20 minut dozlatova, troubu během pečení neotvírej, „spadly“ by.

Studené sněhule podélně rozkroj a naplň čokoládovým krémem, neb šlehanou smetanou.

Krém: Na teple nech změknout dvě tabulky hořké čokolády, přidej asi tři hrsti cukru a 10 dkg másla, hodně zamíchej a pak přidej trošku mléka, aby se lépe mazalo.

Nastavovaná kaše

Oloupej brambory, nakrájej na menší kousky, osol, přidej špetku kmínu a dej vařit. Proper trhané krupky a také uvař, po uvaření neproplachuj. Uvařené brambory našťouchej o trochu méně, než na kaši, přidej krupky – asi jednu třetinu množství, co bylo brambor, lžíci sádla, majoránku a utřený česnek se solí. Na sádle osmaž na drobno nakrájenou cibulku a před podáváním dej na kaši. Je dobrá s opečeným buřtíkem a kyselou okurkou.

Chlebíčková polévka

Zbytky obyčejného tvrdého chleba rozlámej na kousky, chvíli povař v troše vody s kmínem, solí a špetkou cukru. Až je střídka rozvařená a kůrky měkké, přilij podle potřeby mléko a přiveď k varu. Kmínem nešetři, můžeš dochutit trochou maggi, pepře a kouskem másla, polévka má být spíš hustší.

Zablafuňky (brambory nakyselo)

Oloupané brambory nakrájej na silnější plátky a dej vařit s bobkovým listem, novým kořením a celým pepřem (na kilogram brambor dle chuti přibližně 2 lístky, a po třech kuličkách koření). Když jsou brambory téměř měkké, přidej jednu smetanu na šlehání rozmíchanou s třemi lžícemi polohrubé, nebo hladké mouky a provař, aby bylo více omáčky, je možno přilít i mléko. Dochuť octem, solí, mletým pepřem, jídlo má mít výraznou nakyslou a kořeněnou chuť.

Teplý bramborový salát

Uvař ve slupce brambory, podus na oleji pět středních drobně nakrájených cibulí do sklovata, olejem nešetři. Dále uvař natvrdo 6 vajec, nakrájej na drobné kostičky kyselé okurky. Uvařené brambory co nejteplejší postupně loupej a krájej do mísy na tenké plátky, každou vrstvu osol, opepři, posyp okurkami, poklaď plátky teplých vajec a vrstvu uzavři cibulkou. Pokračuj tak, že skončíš vrstvou brambor. Do zbylého oleje přilij podle chuti nálev z okurek, prohřej a nalij na salát.

Milí přátelé Peček a okolí,

podzim se nemilosrdně dere do světnice, začínáme topit a den se krátí – co si takhle připravit   podzimní lahůdku typickou pro naše nejbližší okolí?

Tedy typickou ještě z dob, kdy se řepa – cukrovka – pěstovala bez kvót EU, tudíž všude, a kdy v každé větší obci pracoval cukrovar a řepná kampaň, tzv. „kampánie“ zaměstnala nejen slovenské dělníky, ale i čiperné důchodce, kteří si rádi přivydělali a kromě peněz si mohli za zlevněný peníz nakoupit „deputátní“ cukr. To vše zhruba od začátku října, kdy se rozjížděly cukrovary, které musely končit nejdéle do 20. prosince, protože všichni dělníci ze Slovenska (a bylo jich opravdu dost) museli být do Vánoc doma.

Řepánky

Najdi pole s cukrovkou (zřejmě nejtěžší úkol) a se špatným svědomím si „vypůjč“ jednu pěknou řepu (možno i „napaběrkovat“, po cerhenicku „napaděrovat“ z již sklizeného pole, pak je již svědomí zcela čisté). Podotýkám, že nepoškozená cukrovka vydrží v bezmrazé místnosti, například ve sklepě, i přes Vánoce a je tedy možno proces pro velký úspěch opakovat.

Řádně omyj řepu, nakrájej ji na cca čtvrtky a uvař ve vodě tak, aby byla měkká, nikoliv rozvařená. Po uvaření vyndej z vody, ale „vývar“ nevylévej. Po řádném vychladnutí nastrouhej řepu na struhadle s menšími oky. Umel mák a uvař ho v mléce a vývaru z řepy – zhruba půl na půl, celkový objem  tekutiny se řídí množstvím vařeného máku, který musí po vaření zůstat polotekutý, nesmí být úplně tuhý. V míse dobře promícháme svařený mák a nastrouhanou řepu nejlépe v poměru 2:1, směs musí být tužší, aby se nerozmáčelo těsto, kdyby se zdála málo sladká, je potřeba dosladit, je možno dochutit i trochou nastrouhané citronové kůry. Směs musí být prostě lahodná a sladká.

Zadělej klasické kynuté těsto – půl kg polohrubé mouky, ¼ 1 mléka, 1,5 deci oleje (nebo lépe rozpuštěného sádla), kostka kvasnic, špetka soli, tři lžíce cukru krupice. Vrazíš- li vejce, nic se nestane, ale být nemusí.  Řádně vypracuj a nech v teple pomalu kynout.

Po vykynutí těsto vypracuj ještě na vále, vykrajuj polévkovou lžící kousky, z nich placičky, které naplň nádivkou – rozhodně nešetři, dej tolik, co dokážeš bez problému zabalit tak, aby nádivka nevytékala. Hotové vdolky (buchty) dej na pekáč „spojem“ dolů tak, aby se nedotýkaly, nech znovu chvíli kynout, pak potři  rozšlehaným vejcem a šup s nimi do vyhřáté trouby (180 – 190 °C) a peč zhruba 20 – 30 minut, aby byly pěkně medově hnědé a lesklé.

A ještě přidávám velmi jednoduchý recept doslova přepsaný z „kuchařky“ – ručně psaného sešitku mé prababičky – narozena 1897:

Rýže s jablky

Dej do kuhanu rýži a nalej na ni mléko a nech napolo uvařit. Do vychladlé zamíchej 1 – 2 žloutky. Kuthan vymaž máslem, dej vrstvu rýžové kaše, poklaď jablíčky nakrájenými, posyp cukrem a skořicí a poklaď malými kousky másla. Takto vrstvuj až máš kuthan plný. Hořejší vrstva musí být rýžová. Pak dej asi hodinu ještě péci.